Mák
Oblíbená malinká semínka jsou naší specialitou. Český modrý mák byl dokonce zapsán do seznamu chráněných zeměpisných označení. Nejčastěji ho využíváme ve formě náplně do sladkých buchet a koláčů nebo k posypání pečiva, ale skvěle se hodí i do salátu nebo třeba na tradiční české škubánky. A pro opravdové milovníky máku máme tip na skvělou kropenatou makovou roládu.
Zajímavou odrůdou je bílý mák se světlými semeny a růžovým květem.
Jak poznat kvalitní český modrý mák? Semena jsou opravdu do modra, zatímco technický mák, pěstován často v zahraničí pro olej, je spíše šedý a nevýrazný.
Slunečnicová semínka
K nejznámějším druhům „pozobu“ patří nepochybně semena slunečnice. Jsou vynikajícím zdrojem vitaminu E a spolehlivým zdrojem hořčíku. V zimě je sypeme do krmítek ptáčkům, ale příjemně oříškovou chuť loupaných semínek si užíváme u televize i my. Jejich univerzální využití nám dovoluje přidávat je do pečiva, posypat s nimi hlavní jídlo, salát nebo i zdravé chlebíčky. Hojně se užívají do různých svačinových či snídaňových směsí a uplatnění najdou i v domácím müsli.
Tip: 50 g slunečnicových semínek pokryje až 80 % denní doporučené dávky vitaminu E.
Lněná semínka
Podobně jako chia semínka, po namočení vytváří slizovitou hmotu, která dokáže zvláčnit těsto a používá se tak jako rostlinná náhrada vajec, což ocení zejména vegani. Navíc jedna čajová lžička lněných semínek obsahuje tolik vlákniny, co polovina šálku vařených ovesných otrub. K tomu se pyšní vůbec nejvyšším obsahem omega-3 mastných kyselin ze všech potravin rostlinného původu. Dle odborníků lněná semínka dokonce potlačují apetit a podporují snižování hmotnosti. Využijeme je zejména k snídani do jogurtů, smoothie a k posypání zdravých salátů či obědů.
Narazit můžeme na hnědou nebo zlatou variantu. Zlaté jsou svou chutí o něco jemnější a nasládlejší, co se ale výživové hodnoty týká, oba druhy se od sebe příliš neliší.
Tip: Abyste veškeré prospěšné látky lněných semínek co nejlépe vstřebali, konzumujte je vždy čerstvě rozemletá (v mlýnku či mixéru). Ta následně skladujte v uzavřené nádobě v lednici, a to maximálně jeden týden, protože jsou náchylná ke žluknutí.
Dýňová semínka
Dýňová semínka jsou velmi oblíbená u sportovců, zejména díky nezvykle vysokému obsahu proteinů. K tomu pomáhají bojovat s nepříjemnými depresemi pomocí chemické složky L-tryptofan a jsou jedním z nejbohatších zdrojů zinku, který prospívá nejen kostem. Vaří se s nimi v teplé i studené kuchyni, přidávají se do snídaňových směsí, ujídají zkaramelizovaná u televize a klidně si z nich můžeme připravit i oblíbené pesto.
Tip: 100 gramů dýňových semínek dodá až 54 % denní potřeby bílkovin.
Chia semínka
Chia jsou dnes v módě! A není se čemu divit. Obsahují 2,5× více bílkovin než fazole, 3× více železa než špenát, 6× více vápníku než mléko, 8× více omega-3 než losos, 10× více vlákniny než rýže a jsou 3× silnější antioxidant než borůvky. A jako bonus neobsahují lepek, jejich chuť je neutrální a po namočení nabobtnají a vytváří gelovitou až pudinkovou strukturu. Nejčastěji se z nich připravují chia pudinky, smoothie nebo se přidávají do jogurtu či salátů.
Sezamová semínka
Sezamové semínko je jedním z nejbohatších zdrojů vápníku. Oplývá jím zejména arabská a asijská kuchyně a vyskytuje se hned v několika barevných variantách. Nejčastěji se setkáváme s bílým sezamem, ze kterého se připravuje arabská pasta tahini, která je nedílnou součástí oblíbeného hummusu nebo lilkového salátu baba ghanoush. Stejně dobře se hodí i do snídaňových směsí či do salátů, na pečení (zde nejde nezmínit hamburgerové housky) a nebo k obalení plátku lososa připraveného na smažení. Mají jemnou specifickou chuť, která může u neloupaných variant být lehce nahořklá, a často je najdeme i na pečivu či v různých zdravých krekrech.