Velký velikonoční kalendář
Doba čtení 7 minut

Velký velikonoční kalendář

Ačkoli jsou Velikonoce oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jsou zároveň ozvěnou pohanských svátků a oslav příchodu jara. Název vychází ze spojení slov velká noc, neboli noc na Boží hod, kdy Ježíš vstal z mrtvých. 

SDÍLEJTE RECEPT S PŘÁTELI

TIP: Věděli jste, že datum Velikonoc vždy připadá na neděli po prvním jarním úplňku?

PAŠIJOVÝ TÝDEN

Celý týden si připomínáme poslední týden života Ježíše Krista, jeho ukřižování a následné zmrtvýchvstání. Pojďme si Svatý neboli Pašijový týden projít den po dni, každý den je totiž plný zvyků, tradic a symbolů.

Květná neděle je prvním dnem velikonočních svátků. Značí příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. Zároveň je to poslední, šestá neděle půstu. V kostele se světily kočičky, které se následně dávaly za okno nebo za rám obrazů, aby chránily stavení před blesky nebo před čarovnou mocí.

Říkalo se: jaká Květná neděle, takové žně a aby se žně „nezapekly“, nepeklo se z mouky.

Modré pondělí je nazvané podle sukna, kterým se zdobily kostely. Jinak tento den znamenal absolutní klid a odpočinek. Nesmělo se pracovat, naopak se nabíraly síly na velký jarní úklid.

Šedivé úterý má někdy i přízvisko Žluté. Po dni volna se lidé pouštěli do pořádného úklidu po zimě. Vymetávaly se pavučiny, bílilo se a do obydlí se pouštěly paprsky jarního slunce.

Škaredá středa symbolizuje den, kdy Jidáš zradil Ježíše. V tento den se nemáme škaredit či mračit, aby nám to nezůstalo. Pokračovalo se ve velkém úklidu, dokonce se vymetaly komíny, čímž se obydlí čistilo i symbolicky od zlých sil. Jedná se také o poslední den, kdy si lidé mohli dopřát jakékoliv jídlo, další den začal půst. Jídla připravovaná v tento den měla vypadat nepovedeně, škaredě, jako například trhanec.

Zelený čtvrtek je dnem, kdy se jedlo hodně čerstvých zelených potravin, aby se zajistilo zdraví po celý rok. Jednalo se zejména o kopřivy, špenát a zelí.

Připomínala se poslední večeře Páně, zvony se umlčely až do Bílé soboty a „odletěly“ do Říma. Namísto zvonů se rozezněly řehtačky, se kterými děti chodily po vsi. Řechtavý zvuk prý vyháněl špatné z domu. Ve čtvrtek se také nemělo s nikým hádat nebo si cokoliv půjčovat. Pro dobré zdraví se pekly tradiční kynuté jidáše, potřené medem a jedly se ideálně na lačno k snídani. Jidáše mají tvar oprátky nebo provazu, na kterém se Jidáš oběsil.

TIP: Připravte si zelené menu. Dopřejte si například zelené smoothie, zelený předkrm, pořádný zelený salát z různých listů, k němu například kopřivové pesto nebo krásně zelený hráškový krém.

Velký pátek je dnem ukřižování Ježíše Krista. Nesmělo se proto jíst žádné maso nebo třeba prát prádlo v potoční vodě, která připomínala Ježíšovu krev. Pátku se přisuzovala i magická moc. Věřilo se, že se otevírají jeskyně a skály a v nich ukryté poklady.

Bílá sobota je poslední postní den velikonočního týdne. Navracely se zvony z Říma, ale mše se neslavila, tichem se oplakávala Ježíšova smrt. Kdo ještě nestihl, bílil stěny a stavení. Přípravy na Boží hod vrcholily, stoly byly prostřené, podávala se hlavička neboli nádivka, začaly se plést pomlázky.

Velikonoční neděle či Boží hod je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista v noci ze soboty na neděli, které se proto říká Velká noc. Pekl a světil se mazanec a velikonoční beránek. Mazanec je symbolem slunce, pekl se z velkého množství vajec, aby byl žlutý, dříve dokonce na slano a se sýrem. Kulatý tvar a kříž navrchu však zůstal stejný dodnes. Beránek je symbolem křesťanského Božího stáda a pekl se tradičně v každém stavení.

Po několikadenním půstu se hodovalo. Dělal se masový vývar a připravovalo se různé maso, ať už drůbeží, jehněčí či kůzlečí. Všichni si dopřávali, co měli k dispozici.

Velikonoční pondělí je dnem, který máme spojený s koledou, pomlázkami a kraslicemi. Tento den si z celého Pašijového týdne dochoval do dnešního dne nejvíce tradic. Chlapci a muži chodí po vsi a „šlehají“ dívky a ženy vlastnoručně upletenou pomlázkou z vrbových proutků a barevných mašlí. Tato tradice nemá nic společného s domácím násilím, jak se občas děsí cizinci, ale s plodností a samotným aktem oplodnění. Však taky žena muži vzápětí věnuje barvené vajíčko. Dnes se kromě vajíček rozdávají i různé sladkosti nebo panáček něčeho dobrého na zahřátí.

Komu je šlehání proti srsti má nárok za trest polít muže ledovou vodou. Stejně jako vyšlehání pomlázkou dodává zdraví a síly a omlazuje.

TIP: Barvení vajíček a kraslic je oblíbenou činností dětí i celé rodiny. Zapojte všechny členy a pusťte se do zdobení.

VELIKONOČNÍ POCHOUTKY

V dnešní době už zdaleka nedodržujeme všechny tradice a zvyky, ale co se týče jídla, menu zůstává poměrně jasně dané a k jarnímu období zkrátka patří.

Zdobení vajíček znamená velké množství vajec, které čekají na zpracování. Přidáváme je do velikonoční nádivky nebo z ní děláme vajíčkovou pomazánku. Pečeme sladké i slané pečivo a hlavičku, na kterou se těšíme celý rok. Pochutnáváme si na pečeném mase a zelených chodech. Zkrátka a dobře, tradice přežívají v těchto oblíbených pokrmech. Tak si je užijme i letos.

NEJNOVĚJŠÍ RECEPTY

DALŠÍ ČLÁNKY Z MAGAZÍNU

NENECHTE SI UJÍT NOVÉ RECEPTY ROMANA PAULUSE, PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NAŠEHO NEWSLETTERU

Pravidelná dávka inspirace, tipů a triků i upozornění na zajímavé články v Magazínu Kuchyně Lidlu přímo do vaší e-mailové schránky.