Česká kuchyně si kromě vlivů jiných, většinou sousedních zemí, uchovala své tradiční a regionální pokrmy.
Česká kuchyně si kromě vlivů jiných, většinou sousedních zemí, uchovala své tradiční a regionální pokrmy. Setkáte se s nimi spíše v menších městech, kde nechybí místní suroviny a vše se připravuje podle starých a ověřených receptů našich babiček.
Česká republika je ráj pro všechny milovníky masa a piva. Všichni dobře známe svíčkovou na smetaně, hovězí guláš nebo vepřovou se zelím a knedlíky, ale jak vypadá tradiční česká kuchyně v jednotlivých regionech nebo krajích? Představíme Vám několik místních specialit, o kterých jste možná už slyšeli, ale některé z nich pro vás budou určitě zajímavým zjištěním.
Máte rádi českou kuchyni, nebo preferujete spíše kuchyni mezinárodní? Jak byste Vy vlastními slovy charakterizovali českou kuchyni? Napište nám v komentářích, která jídla máte nejraději a které sváteční pokrmy na Vašem stole prostě nesmí chybět.
Každý region má své typické produkty a recepty. V charakteru kuchyně se odráží historie, klimatické podmínky, způsob života a obživy místních obyvatel a dostupné suroviny, ale můžeme říct, že základem české kuchyně jsou brambory, obilí a luštěniny připravované na různé způsoby. A i když se česká kuchyně může některým zdát příliš kalorická, je vždy plná chutí a tradičních produktů. Pocítíte, že vše je připraveno s trpělivostí a láskou k jídlu i místním zvykům.
Valnou část Valašska tvoří horské terény, a proto zde k tradičnímu způsobu obživy patřilo pastevectví. Země je zde kamenitá a nepřála pěstování mnoha druhů zeleniny, proto jsou základem valašské kuchyně brambory, zelí a slanina. Co byste v tomto regionu měli rozhodně ochutnat? Určitě je to lepiduša, což jsou mačkané brambory smíchané s moukou podávané na sladko s povidly nebo mákem. Nezapomeňte ani na podlistníky – bramborové placky pečené v troubě na zelných listech, díky čemu získají typickou strukturu. Zajímavou místní pochoutkou je i kontrabáš – směs brambor a pohanky s restovanou cibulkou a anglickou slaninou nebo kyselica – tradiční polévka z kysaného zelí. Ke známým sladkostem patří všemi oblíbené tenké koláče s hruškovými povidly – frgály. Ochutnali jste některou z těchto pochoutek? Jak Vám chutnaly? Napište nám to v komentářích.
S Valašskem sousedí Slovácko, jehož kuchyně je obdobná. Je ovšem třeba pamatovat, že se Slováckem se kromě brambor pojí pěstování i další zeleniny – všem známých okurek, které se zde podle historických pramenů pěstovaly již od konce 9. století, nebo královské zeleniny - bílého chřestu. K oblíbeným pokrmům patří v tomto kraji přesňáky, tedy bramborové placky (lokše) plněné husími játry nebo povidly. Nezapomínejme ani na vdolky, které zde mají dlouholetou tradici.
Hanácko je jeden z menších regionů České republiky, odkud pocházejí aromatické syrečky. Někomu voní, jinému už méně. Chutnají syrečky Vám? Olomoucké syrečky se tu připravují na různé způsoby – nakládané, smažené v trojobalu, v podobě pomazánek a různých nádivek nebo jako výživná mléčná polévka syrnica s tvarohem a velkým množstvím kmínu. K vepřovému a hovězímu masu se podávají hlavně dva druhy omáček – tmavá z povidel a sušeného ovoce nebo světlá s křenovou příchutí (výborně chutná s uzeným vepřovým jazykem). Nejznámějším pokrmem je ovšem moravský vrabec – kousky pečeného vepřového masa podávané s bramborovým knedlíkem a špenátem nebo také s kysaným zelím.
Roman Paulus připravil svou variaci tohoto známého receptu z krůtího masa. Jako přílohu zvolil máslový špenát a bramborové šišky. Celou chuť vylepšil lehce nasládlou pečenou mrkví. Tento recept doma určitě vyzkoušejte.
Region, ve kterém dodnes přetrval zvyk svatodušních míchaných vajíček, tzv. vaječiny, u které se scházejí celé rodiny a sousedé. Vždy se připravuje venku a ze surovin, které každý z hostů přináší s sebou – někdo přinese vajíčka, někdo slaninu, jiný zase klobásky nebo cibuli. Původně byl tento region dosti chudý, a proto zde kralovaly hutné a syté polévky – bramborová (kobzolanka), fazolačka, hrachovka či čočková (lynsová) nebo sladké omáčky šimlena (z mléka, másla a povidel) a bryja (z hrušek a jablek). V době zabíjaček byly a jsou velice oblíbeným pokrmem vepřové nožičky v rosolu aneb třasavisko. S ohledem na svou polohu převzalo Slezsko část svých regionálních pokrmů z polské kuchyně. Velice často se na podzim nebo v zimě připravuje tzv. bigos.
Bigos není nic jiného než vepřové maso dušené spolu s kysaným zelím. Přidat můžete i sušené švestky nebo houby a pro ostřejší chuť i kapku alkoholu. Jako každý pokrm z jednoho hrnce získá ten správný říz postupem času, takže se vyplatí připravovat větší množství a radovat se ze stále se zlepšující chutě.
Nyní se nacházíme na severu, kde se na stůl podávají bramborové a česnekové polévky (oukrop), nebo také místní specialita dumlíkačka – tuřínová polévka. Podkrkonoší je však hlavně houbařským rájem a houby se tu připravují na různé způsoby – smažené, pečené, ve sladkokyselém nálevu, v podobě karbanátků nebo také sušené. Z těch se připravuje i další místní polévka – kyselo, což je polévka ze sušených hub, brambor a chlebového kvásku.
Česnečka je populární v mnoha regionech. I když to tak nevypadá, tak i přes výrazný česnek je v chuti jemná a delikátní. Doporučujeme ji ke každé příležitosti, jen na romantické setkání při svíčkách se opravdu nehodí. Připravte si ji sami doma a uvidíte, že tento recept nemá chybu.
Ze sladkostí jsou pro tento region známé miletinské modlitbičky (perníčky ve tvaru modlitebních knížek), hořické trubičky nebo škubánky (bramborové šišky sypané mákem a moučkovým cukrem polité rozpuštěným máslem).
A na závěr jedna zajímavost: místo špenátu se v tomto kraji používají kopřivy. Z tohoto regionu také pochází zvyk připravovat velikonoční nádivku s mladými jarními kopřivami.
Na východě Čech již brambory nebyly tolik oblíbené, tady si potrpěli hlavně na obilí. Proto zde můžeme ochutnat spoustu zajímavých koláčů, buchet, bábovek a samozřejmě tradičních perníků. Známe jsou tzv. očkaté koláče, z jejichž růžků koukala povidlová či tvarohová náplň nebo buchtičky plněné cukrovou řepou – řepánky.
V naší Lidl Cukrárně najdete recept na jablka v kabátku, které očkaté koláče připomínají svým vzhledem. Vy je ale můžete připravit z kynutého těsta a naplnit je jablky se skořicí, švestkovými nebo hruškovými povidly, tvarohem nebo mákem. Ať už se rozhodnete pro náš nebo původní tradiční recept, určitě Vám budou chutnat a významně doplní odpolední posezení u kávy.
V Polabí se na sladko připravovalo i maso. Velice známý je zde pokrm švestouka, což je uzené vepřové maso s povidlovou omáčkou a bramborovými šiškami. A aby bylo vítězství obilí nad brambory opravdu viditelné, připravuje se zde i uzené maso pečené v chlebovém těstě, které díky tomu zůstane uvnitř nádherně šťavnaté a jemné.
Jihočeský kapr je velkou pochoutkou, protože jeho chov probíhá léty ověřeným způsobem. Stejně zodpovědně bychom měli přistupovat k jeho přípravě. Co třeba vyzkoušet recept Romana Pauluse na kapra smaženého v pivním těstíčku podávaného s jemným celerovým salátem s ořechovou příchutí?
Ryb si v tomto regionu opravdu vážili, protože ty, které měly k jídlu příliš mnoho kostí, se sušily, mlely a používaly k dochucování pokrmů jako koření. Bramborová polévka ochucená sušenými rybami tvořila základ jídelníčku místních. K dalším polévkám patří zelná couračka nebo kulajda – krémová polévka z brambor a hub v současnosti podávaná i s vařeným vajíčkem.
Kromě ryb se podávalo i vepřové maso s různými přílohami. Asi nejzvláštnější je tzv. kočičí svatba, což je směs vařeného hrachu a krup s restovanou cibulkou a slaninou nebo cmunda – bramborové placičky pečené bez tuku přímo na plechu.
Chodsko má svůj specifický dialekt, kulturu a samozřejmě i kuchyni. V celé České republice jsou známé chodské koláče, které musí mít průměr alespoň 30 cm a specifické zdobné ornamenty ze směsi máku a povidel nanášené do tvarohového povrchu.
Ochutnejte naši variaci chodského koláče s nadýchanou tvarohovou náplní a povidly.
K dalším regionálním pokrmům patří kucmoch (místní obměna škubánků) nebo bác/báč (bramborová buchta).
Západní Čechy proslavilo rovněž pivo, které se zde nejen pije, ale také používá k vaření. Pokud sem zajedete, určitě ochutnejte vepřové maso pečené na pivu s cibulí a česnekem nebo štrúdl z pivního těsta.
Vepřové maso pečené na pivu s kmínem a zeleninou – chuť tohoto pokrmu si budete dlouho pamatovat. K masu můžete kombinovat různé přílohy, ale batáty, které doporučuje Roman Paulus, určitě celý chod doplní sladkou chutí, která zjemní hořkost piva.
Šumava je z kulinářského hlediska velice zajímavým regionem, jelikož se s vývojem a úpadkem sklářského průmyslu diametrálně změnila i kuchyně. V době rozkvětu byli skláři velice dobře placenými dělníky a tak se na jejich stolech často objevovalo hovězí a telecí maso nebo pečené husy. Jako příloha se dělávaly tzv. sklářské knedlíky – knedlíky s přídavkem slaniny a kysaného zelí nebo drbáky či bosáky – místní obměna chlupatých knedlíků. Když se sociální poměry změnily a maso z finančních důvodů dostupné nebylo, pomohly okolní lesy. Dodnes zde najdete specialitu v podobě zvěřiny podávané s jalovcovými povidly.
Praha tvoří specifickou směs tuzemských i zahraničních kulinářských vlivů. Mezi místními specialitami se na pražských stolech již v 19. století objevily mušle a ústřice. Kuchyně tak rozdělila pražskou společnost na chudší obyvatelstvo, které konzumovalo speciality v podobě plíček na kyselo, karbanátků nebo lívanců prodávaných místními trhovkyněmi (tzv. pekáčové báby); a bohatší měšťanstvo, které si pochutnávalo na pečených kachnách či husách podávaných s omáčkami s příchutí vína nebo koňaku. Co ovšem všechny spojovalo, byla láska ke knedlíkům. Které jsou Vaše nejoblíbenější? Máte rádi bramborové nebo houskové, nebo snad dáváte přednost chlupatým, karlovarským či se slaninou? Napište nám do komentářů, které z nich upřednostňujete a které se podle Vás nejvíce hodí třeba k tradiční svíčkové na smetaně. Všechny triky, jak tyto knedlíky bez problému připravit, najdete v Kulinářské akademii Lidlu.
A když mluvíme o Praze, nesmíme zapomenout na místní specialitu - pražskou šunku, kterou mohli Pražané poprvé ochutnat v roce 1857. Údajně ji jako první začal vyrábět místní řezník a uzenář František Zvěřina a její prodej se následně rozšířil do Drážďan, Vídně, Budapešti a celé Rakousko-uherské monarchie.
Mezi tradičními českými nápoji nemůže kromě piva chybět víno. V České republice jsou dva hlavní regiony s vinicemi. Prvním z nich jsou střední Čechy v okolí Prahy, druhým zase Morava v okolí města Brna. Nejvíce oblíbená jsou bílá vína, ale i milovníci červených vín si zde přijdou na své, např. odrůda Cabernet Moravia. K nejznámějším odrůdám bílého vína patří: Veltlínské Zelené, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Muškát moravský. A když se venku udělá zima, ve všech vinárnách nebo na tradičních trzích se objeví tradiční svařák z červeného vína. Více o českých a moravských vínech se dozvíte v naší Lidl Vinotéce.
Provedli jsme Vás po všech koutech naší vlasti. Je však ještě nějaký recept, který jsme vynechali? Podělte se o něj s ostatními v komentářích pod článkem.
Halloweenské dýňové lucerničky jsou sice doménou spíše anglosaských zemí, v posledních letech si ale našly cestu i do českých domácností.
Blíží se Halloween a s ním děsivě dobrá hostina, na kterou se nezapomíná! Proměňte letos klasické menu ve strašidelné, které pobaví, ale i zachutná.
Halloween je především americký svátek, ale zabydluje se i v Evropě. Máme pro vás zábavný způsob, jak si s dětmi užít Halloween tak trochu po česku.
8 hod.
8 porcí
