Vše o cibuli: velký přehled

Zelenina i koření

Cibule obsahuje spoustu blahodárných látek. Vitamin C, skupinu B, D, E, niacin, riboflavin, thiamin, karoten a minerály hořčík, draslík, vápník, zinek, železo, fosfor a další. Považuje se za přírodní antibiotikum, naše babičky ze směsi cibule a medu dělaly sirup proti kašli.

Cibule je zdraví prospěšná plodina, která se jednoduše pěstuje a je poměrně nenáročná na skladování. Zdá se vám to příliš ideální? Aby se misky vah trochu vyvážily, krájet větší množství cibulí je důvodem ke krokodýlím slzám. Štiplavost, kvůli které se nad cibulí každý rozpláče, má na svědomí látka allicin, která je obsažena i v česneku.

TIP: Cibule zvyšuje vstřebávání zinku a železa z jiných potravin, podobně jako česnek, pórek a pažitka. Další důvod vařit s cibulí s nadšením.

Existuje mnoho triků, jak si při krájení nevyplakat oči. Můžete ji na chvilku dát do mrazáku, do ledové vody nebo naopak ohřát do mikrovlnné trouby. Použít můžete i speciální nádoby, které zabraňují štiplavým látkám v šíření se vzduchem nebo sekáčky a mini roboty. Základem je ale určitě ostrý kvalitní nůž. Jak správně krájet cibuli, vám ukáže Roman Paulus v tomto videu. 

TIP: Zbyla-li vám rozkrojená cibule, uskladněte ji ve vzduchotěsné nádobě a lednici, vydrží vám až týden.

Všechny barvy cibule

Kromě mnoha vrstev má cibule i několik barev, podle kterých ji dělíme na druhy. Žlutou, bílou, červenou, narůžovělou šalotku a zelenou jarní (neboli lahůdkovou) cibulku.

Žlutá cibule je ze všech druhů nejuniverzálnější. Hodí se do každého jídla jako skvělý základ. Její chuť tepelnou úpravou zjemní. Můžete ji zapékat pod maso, restovat pod vajíčka, perfektně se hodí ke karamelizování nebo křupavé vídeňské cibulce. Ta je lahodným doplňkem třeba hovězího rump steaku. 

Ať už je žlutá cibule základem nebo ozdobou, sluší jí tepelná úprava, za syrova má příliš silnou a štiplavou chuť. 

Je hlavní hvězdou pokrmů jako je proslulá francouzská cibulačka nebo francouzský cibulový koláč.

Červená cibule má jemnější chuť a krásně sytou barvu, spíš fialovou než červenou. Dá se jíst i za syrova a vyjímá se proto v zeleninových salátech. Je-li na vás její chuť i tak silná, stačí ji před použitím naložit do studené vody. 

Je úžasná i v burgerech a sendvičích, dodá křupavost, barvu i jemně ostrou chuť. Dá se samozřejmě i ogrilovat či péct, například rozčtvrcená s balsamikovým octem a olejem. Připravit z ní lze i cibulové zelí, které se skvěle hodí ke konfitované huse. Nebo si z ní připravte čatní, skvělou omáčku nejen k masu. 

Bílá cibule má jemnou, delikátní chuť a bílou až translucentní barvu. Hodí se do studené kuchyně. Je nedílnou součástí pravého guacamole a salsy, mexických omáček ze syrové zeleniny. Stejně tak vyniká v sendvičích, salátech či na pizze. Nemáte-li po ruce žlutou, bílá ji hravě nahradí.

Šalotka patří k česnekům, ačkoli se nesprávně považuje za cibuli. Má jemnější chuť a k tomu lehký podtón, který se přibližuje česneku. Může v receptech nahradit bílou cibuli, hodí se do studené kuchyně. Je skvělá nasekaná v zálivce vinaigrette spolu s česnekem, olivovým olejem a octem. Připravuje se z ní i jedinečná omáčka beurre blanc, která skvěle doplní nejen ryby. Šalotku lze i péct vcelku spolu s pečení či zeleninou. 

Jarní cibulka nebo i lahůdková je doslova jarní výhonek. Je mladá, jemné chuti a skvěle se hodí do salátů, pomazánek, šťouchaných brambor nebo jako jasně zelená ozdoba. Existuje i červená lahůdková cibulka, která má k zelené nati i vínově žíhanou cibulku. Funguje dobře i zapečená ve slaném pečivu, jako například v tomto cibulovém koláči, kde je kromě té jarní i cibule červená a bílá.

Cibule je při vaření zkrátka nenahraditelná a pod míchaná vajíčka ji dáváme každý. Nezbývá než se pustit do větší výzvy a uvařit třeba francouzskou cibulačku. Dobrou chuť a pevné zdraví.