Tekutý národní chléb se vyrábí výhradně z ječného sladu, chmele, vody a kvasí se za pomocí pivovarských kvasinek. O jeho pozitivních účincích se vedou dlouhé debaty, štíhlé linii ve větším množství určitě neprospívá, nesporný je ale obsah vitaminu B. Chmel zabraňuje i tvorbě ledvinových kamenů. Piva můžeme dělit podle několika kategorií.
Piva se základně dělí na světlá, polotmavá a tmavá. Obecně platí, že čím tmavší, tím sladší. Chuť a barvu ovlivňuje karamelový slad, kterého se do tmavých přidává víc. Pro určení barvy se v Evropě používá standardizovaná stupnice v jednotkách EBC.
Sílu piva určují stupně a obsah alkoholu, pozor, jedná se ale o dva různé pojmy. Stupně označují podíl koncentrace takzvané mladiny, což je roztok sladového cukru a chmelových látek používaný v první fázi výroby piva. Podle stupňovitosti se piva dělí na výčepní (8–10,99°), které známe pod označením desítka, nebo ležáky (11–12,99°) čili dvanáctka. Nad třináct stupňů se dostanou jen speciály. Na obalu je vždy uveden i obsah alkoholu – u desítek dosahuje kolem 4 %, u ležáků kolem 5 %. Kdo drží suchý měsíc, měl by sáhnout po nealkoholickém pivu, to může obsahovat maximálně 0,5 % alkoholu.
V poslední době se hodně používá i rozlišování podle typu kvašení. Spodně kvašená piva označujeme jako ležáky nebo lager, svrchně kvašená jako ale nebo IPA. Lager znamená, že pivo po kvašení leží v chladu, skladuje se až při teplotách kolem nuly. Mezi nejznámější patří piva plzeňského typu označovaná jako pils. Svrchně kvašená piva kvasí při vyšších teplotách do 25 °C. Mezi svrchně kvašená piva se řadí i pšeničná piva, oblíbená hlavně v Belgii a Německu, ale najdeme spíše ve Velké Británii.
Výběr je opravdu veliký, jaké pivo tedy zvolit jako doprovod k jídlu? Základní pravidlo velí ctít zemi, odkud pokrm a pivo pocházejí. Tedy k českému vepřovému volit český ležák, ke klobásám bavorské pivo a podobně. Stejně tak je dobré ctít intenzitu a vůni piva s intenzitou jídla, tedy méně výrazná jídla kombinovat s lehkými pivy. Například rybu, drůbeží maso nebo zeleninové pokrmy doprovoďte jen lehkými světlými pivy. Guláš, pečené hovězí, vepřové nebo zvěřinu naopak lépe doplní piva plzeňského typu. Chuťově výrazným kořeněným jídlům, třeba asijským, bude zase více slušet IPA. K nasládlým pokrmům klidně servírujte řezané pivo nebo piva ovocná, stejně tak se nebojte podávat polotmavé třeba ke svíčkové, rajské nebo žebrům na medu. Někteří gurmáni nedají dopustit ani na tmavé pivo v kombinaci s čokoládou!
Pivo ale samozřejmě můžete přímo zapojit do vaření. Nejčastěji se používá k podlití pečení z vepřového a hovězího masa, přípravě marinád na grilování nebo jako pivní těstíčko na smažení. Vyzkoušejte vepřové výpečky na pivu, vepřové řízky v pivním těstíčku nebo pivní polévku. Všechny tipy si můžete připomenout v našem článku o pivu v kuchyni.
Halloweenské dýňové lucerničky jsou sice doménou spíše anglosaských zemí, v posledních letech si ale našly cestu i do českých domácností.
Blíží se Halloween a s ním děsivě dobrá hostina, na kterou se nezapomíná! Proměňte letos klasické menu ve strašidelné, které pobaví, ale i zachutná.
Halloween je především americký svátek, ale zabydluje se i v Evropě. Máme pro vás zábavný způsob, jak si s dětmi užít Halloween tak trochu po česku.
8 hod.
8 porcí
