Ječmenný slad se používá jako jedna z hlavních surovin k výrobě piva, která se během vaření vlivem fermentace mění na alkohol. Během sladování se v různých stádiích zastaví proces klíčení a slad tak získá parametry, které vyhovují potřebám vaření piva, to znamená, že ve výsledku má pivo světlejší nebo tmavší barvu, širokou škálu chutí a různá aromata. Slad se rovněž používá k výrobě whiskey. Ječmenný slad je využíván během tří základních činností: vytvoření syrového materiálu ke kvašení, vstupního sladování a míchání. Hlavní funkci však ječmenný slad plní v procesu přeměny škrobu na cukry a během tvoření požadované chuti a vůně.
Říká se, že na světě neexistuje žádné jiné pivo, které by chutnalo jako Guinness. To patří k pivům horní fermentace typu stout. Má intenzivní tmavou, téměř černou barvu a vyrábí se ze čtyř hlavních surovin: vody, chmelu, ječmene a kvasnic. Za barvu a sladkohořkou chuť vděčí přídavku páleného ječmenného sladu. Výjimečné jsou rovněž kvasnice, které vytvořili sládci speciálně pro výrobu této odrůdy piva a jejichž část vždy skladují na bezpečném místě, kdyby se obvykle používaným kvasnicím něco stalo.
Kromě neobyčejné barvy a chuti se Guinness pyšní rovněž hustou, krémovou pěnou. Jak vzniká? Do sudů s pivem se vtlačuje dusík – guinnessovští sládci tuto metodu poprvé použili v roce 1988 a od té doby se každý milovník piva může radovat z husté pěny i u sebe doma, protože v plechovce či láhvi piva Guinness je obvykle přibalena i malá plastová kulička naplněná tekutým dusíkem, tzv. widget. Když se pivo otevře, dusík se uvolní a vytvoří nadýchanou pěnu.
Říká se, že správně načepovat pivo Guinness je opravdové umění a nalití dokonalé pinty piva by mělo trvat přesně 119,5 sekundy. Důležité je, aby si pivo sedlo během asi 2 minut.
Na začátek jazyková zajímavost – v Irsku vždy píšeme whiskey, nikoli whisky – tu vyrábí Skoti a několik palíren v Americe. Irská whiskey je jemná a lahodná. K výrobě se používá ječmen a ječmenný slad. Irové ječmen neudí ani ho nesuší rašelinovým dýmem, jak se to dělá ve Skotsku. Zato ječmen suší minimálně 3 roky. Rozdíl mezi těmito dvěma druhy alkoholu spočívá v odlišném procesu destilace, protože irská whiskey je oproti skotské whisky třikrát destilována. Ale i zde můžeme najít výjimky. Většina alkoholu vyrobeného v Irsku je whiskey typu blended, která vzniká smícháním několika druhů obilných lihů. Méně častěji se pálí whiskey typu single malt, jež vzniká ze 100% ječmenného sladu.
Historie tohoto alkoholu sahá nejpravděpodobněji do 6. století. Původně se vyráběl výlučně v klášterech a byl určen vládcům, šlechticům a jiným vlivným osobám. Na začátku mniši whiskey používali spíše jako lék a dezinfekci a nazývali ji aqua vitae, tedy živá voda. Výroba alkoholu byla skvělým řešením v situaci, kdy byly sýpky přeplněny. Nejstarší irskou a zároveň nejstarší na světě dodnes fungující palírnou whiskey je Bushmills, která vznikla v roce 1608 a stále využívá trojtou destilaci.
Doporučuje se, aby ti, kteří teprve objevují kouzlo whiskey, začínali u irské whiskey, protože je lahodnější, jemnější, aromatičtější a nemá až tak výraznou chuť alkoholu.
A jak to máte vy? Dáte si raději temné pivo Guinness s krémovou pěnou a nebo říznou whiskey jako pravý gentleman?
Po pečené kachně určitě přijde chuť na sladké. Svatomartinskou tabuli proto výborně doplní pečené dobroty od Markéty!
Halloweenské dýňové lucerničky jsou sice doménou spíše anglosaských zemí, v posledních letech si ale našly cestu i do českých domácností.
Blíží se Halloween a s ním děsivě dobrá hostina, na kterou se nezapomíná! Proměňte letos klasické menu ve strašidelné, které pobaví, ale i zachutná.