Po vaření zůstane v kuchyni většinou spousta odpadu, který putuje buď na kompost, nebo rovnou do popelnice. Ze zbytků ovoce a zeleniny přitom vykouzlíte ještě pár dalších dobrot, které vám ušetří čas i peníze. Připravili jsme přehled jednoduchých tipů, díky kterým si můžete ze zbytků vyrobit vlastní kořenící směsi nebo klidně i milé dárečky pro své blízké.
S kořenovou zeleninou se v kuchyni objevuje i velké množství slupek. Víte, že z nich můžete uvařit stejně kvalitní vývar jako ze samotné zeleniny? Zkuste to! Před samotným vařením můžete slupky a odřezky skladovat v lednici až čtyři dny. A pokud je nestihnete zpracovat, dají se jednoduše zamrazit v uzavíratelném sáčku.
Hotový vývar pak můžete vylít do tvořítek na led – kostky se vám pak budou hodit při přípravě omáček nebo třeba rizota. Mějte však na paměti, že byste ani odřezky, ani vývar neměli v mrazáku skladovat déle než jeden rok.
Při nákupu zeleniny lidé často už v obchodě odtrhnou a vyhodí zelenou nať. Děláte to také? Příště si ji vezměte s sebou! Mladé listy z ředkviček, mrkve, celeru či petržele jsou vynikající jako osvěžení do salátu. Listy natě jsou chutné, šťavnaté a navíc bohaté na živiny. Nejlépe uděláte, když je odtrhnete a do salátu přidáte těsně před podáním, aby neuvadly.
Ze zelené natě můžete také rychle vytvořit vynikající pesto. Vložte listy do mixéru spolu s několika stroužky česneku, špetkou solí a piniovými oříšky (nebo slunečnicovými semínky). Vše poté zalijte olivovým olejem a rozmixujte. Pesto rozdělte do skleniček a před uzavřením zakápněte olejem. Skladujte v lednici, kde vám vydrží i několik měsíců.
Tip: Pokud jste pesto ještě nepřipravovali, nechte si poradit od šéfkuchaře Romana Pauluse ve video receptu Kulinářské akademie Lidlu.
Ze zbytků kořenové zeleniny si dokonce můžete vyrobit i domácí polévkové koření bez konzervantů a dalších umělých přísad. Očištěné zbytky nakrájejte najemno nebo rozmixujte, osolte je, případně dochuťte čerstvými bylinkami, jako je libeček nebo petržel. Předehřejte troubu na minimální teplotu, tedy 50–60 °C. Poté směs rozložte na pečicí papír a sušte v pootevřené troubě dvě až tři hodiny. Usušenou směs můžete ještě jednou pomlít a pak přesypat do uzavíratelného sáčku.
„Hlavičky“ kořenové zeleniny lze dobře využít i pro další pěstování. Odřezky z vrchních částí mrkve, celeru či petržele vložte do vody a umístěte na světlé místo, třeba na parapet. Za několik týdnů by měla vyrašit čerstvá nať. Nové výhonky můžete zasadit do záhonu na zahrádce, případně i do hlubšího květináče na balkoně.
Chytře využít se dají i slupky z ovoce. Zbytky po zpracování jablek a hrušek usušte a použijte pro výrobu ovocné čajové směsi. Záleží především na vaší chuti – ovoce můžete doplnit skořicí, hřebíčkem, nebo třeba mátou. Domácí čajovou směs pozvolna sušte několik hodin v troubě při minimální teplotě a nakonec uchovávejte v papírovém sáčku či ve sklenici. Pokud chcete, můžete do směsi přidat i trochu černého sypaného čaje.
A k jakému stylu zpracování zbytků tíhnete vy? Pěstujete si vlastní žížaly ve vermikompostu, dáváte slupky slepicím a králíkům, děláte vývary a pesta, nebo máte vlastní skvělý tip? Podělte se s námi do komentářů.
Zužitkovat zbytky zeleniny a vyrobit třeba domácí hnojivo? I takto můžete šetřit nejen planetu, ale i vlastní peněženku.
Najdete ho na jídelním lístku snad každé restaurace, připravuje se při různých příležitostech, rádi ho sbalíme jako svačinu na cesty, děti ho milují.…
Zimní období patří zabíjačkám. Měli jste možnost zažít pravou zabíjačku? V následujících řádcích se na jednu „vydáme“, možná se dozvíte i něco, o čem…