Po vaření zůstane v kuchyni většinou spousta odpadu, který putuje buď na kompost, nebo rovnou do popelnice. Ze zbytků ovoce a zeleniny přitom vykouzlíte ještě pár dalších dobrot, které vám ušetří čas i peníze. Připravili jsme přehled jednoduchých tipů, díky kterým si můžete ze zbytků vyrobit vlastní kořenící směsi nebo klidně i milé dárečky pro své blízké.
S kořenovou zeleninou se v kuchyni objevuje i velké množství slupek. Víte, že z nich můžete uvařit stejně kvalitní vývar jako ze samotné zeleniny? Zkuste to! Před samotným vařením můžete slupky a odřezky skladovat v lednici až čtyři dny. A pokud je nestihnete zpracovat, dají se jednoduše zamrazit v uzavíratelném sáčku.
Hotový vývar pak můžete vylít do tvořítek na led – kostky se vám pak budou hodit při přípravě omáček nebo třeba rizota. Mějte však na paměti, že byste ani odřezky, ani vývar neměli v mrazáku skladovat déle než jeden rok.
Při nákupu zeleniny lidé často už v obchodě odtrhnou a vyhodí zelenou nať. Děláte to také? Příště si ji vezměte s sebou! Mladé listy z ředkviček, mrkve, celeru či petržele jsou vynikající jako osvěžení do salátu. Listy natě jsou chutné, šťavnaté a navíc bohaté na živiny. Nejlépe uděláte, když je odtrhnete a do salátu přidáte těsně před podáním, aby neuvadly.
Ze zelené natě můžete také rychle vytvořit vynikající pesto. Vložte listy do mixéru spolu s několika stroužky česneku, špetkou solí a piniovými oříšky (nebo slunečnicovými semínky). Vše poté zalijte olivovým olejem a rozmixujte. Pesto rozdělte do skleniček a před uzavřením zakápněte olejem. Skladujte v lednici, kde vám vydrží i několik měsíců.
Tip: Pokud jste pesto ještě nepřipravovali, nechte si poradit od šéfkuchaře Romana Pauluse ve video receptu Kulinářské akademie Lidlu.
Ze zbytků kořenové zeleniny si dokonce můžete vyrobit i domácí polévkové koření bez konzervantů a dalších umělých přísad. Očištěné zbytky nakrájejte najemno nebo rozmixujte, osolte je, případně dochuťte čerstvými bylinkami, jako je libeček nebo petržel. Předehřejte troubu na minimální teplotu, tedy 50–60 °C. Poté směs rozložte na pečicí papír a sušte v pootevřené troubě dvě až tři hodiny. Usušenou směs můžete ještě jednou pomlít a pak přesypat do uzavíratelného sáčku.
„Hlavičky“ kořenové zeleniny lze dobře využít i pro další pěstování. Odřezky z vrchních částí mrkve, celeru či petržele vložte do vody a umístěte na světlé místo, třeba na parapet. Za několik týdnů by měla vyrašit čerstvá nať. Nové výhonky můžete zasadit do záhonu na zahrádce, případně i do hlubšího květináče na balkoně.
Chytře využít se dají i slupky z ovoce. Zbytky po zpracování jablek a hrušek usušte a použijte pro výrobu ovocné čajové směsi. Záleží především na vaší chuti – ovoce můžete doplnit skořicí, hřebíčkem, nebo třeba mátou. Domácí čajovou směs pozvolna sušte několik hodin v troubě při minimální teplotě a nakonec uchovávejte v papírovém sáčku či ve sklenici. Pokud chcete, můžete do směsi přidat i trochu černého sypaného čaje.
A k jakému stylu zpracování zbytků tíhnete vy? Pěstujete si vlastní žížaly ve vermikompostu, dáváte slupky slepicím a králíkům, děláte vývary a pesta, nebo máte vlastní skvělý tip? Podělte se s námi do komentářů.
Halloweenské dýňové lucerničky jsou sice doménou spíše anglosaských zemí, v posledních letech si ale našly cestu i do českých domácností.
Blíží se Halloween a s ním děsivě dobrá hostina, na kterou se nezapomíná! Proměňte letos klasické menu ve strašidelné, které pobaví, ale i zachutná.
Halloween je především americký svátek, ale zabydluje se i v Evropě. Máme pro vás zábavný způsob, jak si s dětmi užít Halloween tak trochu po česku.
8 hod.
8 porcí
