Pistácie: zelené zlato

Pistácie aneb zelené zlato: proč jsou tak skvělé?

Jsou nezaměnitelné nejen svou barvou, která přechází z fialové do jasně zelené, ale i výjimečnou chutí. Psalo se o nich už ve Starém zákoně a jejich historie čítá dobrých 9 tisíc let.

Domovem pistacia vera neboli řečíku pistáciového je Blízký východ. Dnes se hojně pěstuje například i v Kalifornii či Číně. Plodí jednou za dva roky a ty nejstarší stromy jsou i 400 let staré! Oříšky koupíme většinou ještě ve skořápce, nepražené, pražené – se solí i bez.

TIP: Poznáte zralé pistácie? Skořápka by měla být prasklá a snadno rozlousknutelná. Samotné plody jsou jasně zelené a pokryté hnědo-fialovou slupkou. Pokud jsou příliš tmavé, mohou už být napadené plísní, proto takové raději nejezte.

Proč sáhnout po pistáciích? Jsou z jedné pětiny plné bílkovin a z poloviny tuků. Obsahují značné množství minerálů. Železa v nich najdeme téměř dvojnásobek než v hovězím mase. Jsou ze všech ořechů největší antioxidant a dodávají vitaminy B, E a A. Obsahují i aminokyselinu arginin, která v těle pomáhá tvořit serotonin – ten mimo jiné udržuje dobrou náladu.

Určitě je rádi louskáte ke sklence vína nebo jako svačinku, ale můžete je využít pestřeji.

Často se používají do pečiva, připravuje se z nich i máslo, zmrzlina či pomazánky. Nasekané doplní ovesné kaše i saláty. Jejich doménou jsou však sladkosti.

Na Blízkém východě jsou pistáciové oříšky nenahraditelnou ingrediencí při přípravě tradičních dezertů z medu, ořechů a tenoučkého filo těsta, jako jsou slavná baklava či kadaif. Některé druhy mají pistácie uvnitř, některé jsou nasekanými zelenými oříšky ozdobené. Do dezertů je můžete přidat i vy. Určitě jste někdy ochutnali Mozartovy koule. Už pro ně nemusíte jezdit do Vídně, udělejte si svoje domácí. A příští Vánoce můžete svoji klasickou sestavu cukroví rozšířit o tyto luxusní druhy s pistáciemi: pařížské trubičky, pistáciové košíčky či pistáciové bochánky se slaným karamelem.

Mleté použijte klidně přímo do těsta, jako v této bábovce s mascarpone. Ale nebojte se vyzkoušet zelený prášek pro zpestření i do chleba nebo velikonočního mazance.

TIP: Do dezertů si oříšky nasekejte na malé kousky nebo rozemelte na prášek. Poslouží vám jako velmi efektní ozdoba dortů a zákusků. Pistácie namelte, až když je potřebujete. Prášek neskladujte, kvůli vysokému podílu tuku by mohl žluknout.

V Italské kuchyni patří pistácie mezi národní chlouby. Na Sicílii pod sopkou Etnou pěstují Italové naprosto jedinečnou odrůdu. Mají snad ještě jasnější barvu a vyváží se do celého světa. Doma je Italové přidávají do smetanové omáčky k těstovinám či do salámu mortadela, pečou z nich pistáciový sicilský dort, dělají výbornou zmrzlinu a nasekanými oříšky zdobí takové dobroty jako cannoli – smažené trubičky plněné krémem z mascarpone.

Najdeme je i v indické kuchyni. Mleté se přidávají do kari a rýžových pilafů, ale opět září i na poli dezertů. Pista barfi jsou kostičky z vařené pistáciové pasty. I v Íránu, kolébce téhle dobroty, se s ořechy často vaří. Jsou součástí kuřecích a rýžových jídel, ale možná nejčastěji se jí v bílém nugátu či jen tak opražené.

TIP: Připravte si „perský snack“ v pohodlí domova. 1 hrnek vyloupaných pistácií smíchejte se štávou ze 3 citronů, 3 lžičkami hrubozrnné mořské soli a špetkou šafránu. Dobře promíchejte a pak rozložte na papírem vyložený plech a pečte na 160°C 20–30 minut.

Hodí se i k masu – tato terina s pistáciemi je toho důkazem. Nebo je přisypte do salátu, zkuste z nich domácí pesto, doplňte jimi lososa. Zkrátka troufněte si s pistáciemi experimentovat.

Pečete či vaříte s pistáciemi? Podělte se s námi v komentářích.