Portské je portugalské víno, které se vyrábí z hroznů sbíraných v údolí řeky Douro v severním Portugalsku – pravděpodobně nejstarší vinařské oblasti na světě. Pokud tedy chcete ochutnat originální portské, vyberte láhev pocházející z tohoto regionu, která je označena speciální ochrannou známkou potvrzující jeho původ.
Sebrané hroznové víno je drceno a následně fermentováno. Dříve hrozny drtili samotní dělníci, v současnosti tento postup nahradily stroje, které se nachází ve velkých kádích zvaných lagares. Proces fermentace trvá tak dlouho, až obsah alkoholu dosáhne asi 7 %. Obsah alkoholu ve finálním produktu je však 18 až 22 %, po několika dnech se totiž do něj přidává 77 % vinný líh. Jedná se tedy o tzv. obohacené víno.
Portské může být vyráběno z více odrůd, obvykle se jedná o jejich směs. Ve výsledku je toto víno sladké nebo polosladké a vyskytuje se ve třech barevných provedeních. Rozlišujeme dva druhy červeného portského vína: ruby a tawny, koupit si však můžete i portské bílé nebo růžové.
Ruby, zvláště mladé, obsahuje hodně kyselinky a fermentuje v betonových nebo nerezových nádržích, které zabraňují oxidaci. Jeho chuť připomíná klasické červené víno. Oproti tomu tawny zraje v dřevěných sudech, díky čemuž postupně oxiduje a získává zlatavě hnědou jantarovou barvu. Vytříbené jazýčky v něm cítí aroma kandovaného ovoce, fíků, karamelu a ořechovou příchuť.
Portské je ideální víno k dezertům, ale můžete jej pít i po sytějším jídle. Ruby se hodí ke sladkým dezertům s lesním ovocem nebo kávou; tawny zase k jemným sýrům s výraznou chutí nebo k méně sladkým dezertům, jak např. vanilková zmrzlina nebo banánové zákusky. Bílé portské víno je vhodné podávat jako aperitiv.
Madeira, stejně jako portské, patří k portugalským vínům, ke kterým se přidává líh. Vyrábí se na ostrově se stejným názvem a v závislosti na odrůdě lze vyrobit 4 druhy tohoto vína:
Nenajdete-li na etiketě žádnou z těchto odrůd, jedná se o odrůdu Tinta Negra Mole, která je nejběžnější.
Existuje několik způsobů výroby vína madeira. Víno se uchovává v 600 litrových sudech, ve kterých probíhá fermentace. Poté se ohřívá ve speciálních „pecích” zvaných estufas, v nichž zraje po dobu 6-12 měsíců při teplotě 30-40 °C. S ohledem na zahřívací zařízení se celý tento technologický postup nazývá estufago. Může se ovšem stát, že se výrobci snaží tento postup uspíšit a víno ohřívají pouze 3 měsíce ve velkých kádích na teplotu 45-50 °C. Rozhodně je však lepší zachovat tradiční způsob výroby a přirozený způsob zrání.
Poté jsou sudy s madeirou vystaveny působení přirozených povětrnostních podmínek, což může trvat i 20 let. A kdy se přidává vinný líh? Destilát se přilévá po částečné nebo celkové fermentaci podle toho, jaký druh madeiry chceme získat.
Nejoblíbenější verzí madeiry je směs různých odrůd, která zrála 3-5 let a obsahuje 17-20 % alkoholu. Obsahuje větší množství kyselinky a je v ní cítit aroma oxidace, sušeného ovoce a karamelu. Madeira je považována za dezertní víno a často se používá při vaření. Suchá madeira se servíruje jako aperitiv.
Znalci vín tvrdí, že nejlepší madeira je ta, která zrála alespoň 10, nejlépe však 20 let. Takové víno má aroma sladu, karamelu a vanilky a chutná po rozinkách, mandlích a kandovaném ovoci. Madeira se považuje za dlouhověké víno, které vydrží 50 nebo dokonce 100 let. Je to jediné víno na světě, z jehož chuti se můžete radovat i několik let po otevření láhve. Tvrdí se, že si bez žádné újmy můžete vychutnat i madeiru z 18. století.
Obě vína – jak portské, tak madeira – jsou portugalské výroby a patří k vínům s vyšším podílem zbytkového cukru, která jsou často podávána ke sladkým pokrmům, jako tzv. dezertní vína. K oběma se v určitém okamžiku fermentace přidává vinný líh, takže se jedná o fortifikovaná (dolihovaná) vína. Jediný rozdíl je ve způsobu zrání – portské zraje v sudech umístěných v chladných sklepích, oproti tomu madeira na teplých místech. Obě vína jsou výjimečná a stojí za to je ochutnat.
Po pečené kachně určitě přijde chuť na sladké. Svatomartinskou tabuli proto výborně doplní pečené dobroty od Markéty!
Halloweenské dýňové lucerničky jsou sice doménou spíše anglosaských zemí, v posledních letech si ale našly cestu i do českých domácností.
Blíží se Halloween a s ním děsivě dobrá hostina, na kterou se nezapomíná! Proměňte letos klasické menu ve strašidelné, které pobaví, ale i zachutná.