Ohniště nám dokáže poskytnout něco víc než gril – je to skvělý způsob jak trávit čas venku, radost z nad plameny upečeného kousku masa a také výjimečná příležitost k uzení. Ohniště je předchůdcem grilu - u něj to všechno začalo, a věřte nebo ne, je to mnohem lepší zábava než gril.
- K rozpálení ohniště používáme výlučně jen suché dřevo; v ohništi se v žádném případě nesmí pálit plasty, plechovky apod.
- V ohništi pečeme teprve tehdy, když už v něm nejsou žádné plameny nebo v případě, že ho lehce rozhrneme.
- Potraviny klademe do doutnajícího ohniště jenom tehdy, když máme dostatečné množství popela.
- Abychom potraviny dobře upekli, odhrneme vrstvu popela, vložíme do ní např. brambory a pak je zase celé zasypeme.
- Brambory můžeme dát do popela přímo, nebo je nejdřív zabalit do alobalu.
- Stejným způsobem lze připravit česnek a cibuli ve slupkách. Důležité je pamatovat si, že zeleninu bez alobalu dáváme jen do ohniště, které už nehoří. Čekáme, dokud slupka nezuhelnatí.
- Suroviny napíchnuté na jehlice – klobásky, anglická slanina nebo například jablka – se pečou nad ohněm, ne přímo v něm.
- Během pečení jehlice otáčíme, aby se vše upeklo rovnoměrně.
- Pečení jablek na klacíku nad ohništěm je zároveň také uzení. Čím více bude slupka jablka upečená, tím lepší bude jeho aroma.
- Na klacíku můžeme připravit také papriky, ty je ovšem nutné péct přímo v ohni, aby se slupka celá zčernala a začala praskat. Po upečení papriku zabalíme do fólie nebo do sáčku a na 10 minut zapaříme, aby se pak slupka dala snadněji oloupat a paprika změkla. Paprika očištěná hned po upečení bude více křupavá.