Řecký spisovatel a historik Plutarchos, který žil v letech 50-120 n.l., o víně řekl: „Víno je mezi nápoji nejušlechtilejší, mezi léky nejchutnější a mezi pokrmy nejpříjemnější.” Již tato slova nám mnohé o víně napoví, ale jeho kořeny sahají mnohem dál…
Vitis sezannesis – tento prapředek dnes známých vinných odrůd rostl na zemi již před 60 miliony let! 8 tisíc let př.n.l. se z něj v důsledku evoluce stal vitis vinifera, ze kterého se dnes vyrábí víno na celém světě. První historické zmínky spojující člověka s vínem byly nalezeny v kavkazské oblasti, kde archeologové objevili pozůstalosti nádob, ve kterých bylo pravděpodobně uchováváno víno. Nejstarší nalezená láhev na víno se datuje rokem 325 n.l.
Během let se měnil způsob pití vína a samozřejmě také způsob jeho výroby. Rozdíl mezi přístupem ke kultuře pití a pěstování vína byl znát mezi jednotlivými oblastmi již ve starověku. Řekové se domnívali, že pití neředěného vína je barbarství a způsobuje šílenství, umění ředění vína s vodou považovali za projev dobrého vkusu. Neředěné víno mohl pít jedině bůh vína – Dionýsos.
V Egyptě k fermentaci používali speciální kádě, zatímco v Řecku pili mladé víno, které často a rychle kvasilo. Aby Řekové prodloužili jeho životnost, přidávali k vínu koření, med a mořskou vodu. Víno bylo symbolem luxusu a bohatství.
Během trvání Římského císařství se pěstování vinné révy a výroba vína rozvíjely, ale po jeho úpadku došlo ke značné stagnaci. Ve středověku mniši a řeholníci vyráběli víno pro církevní a obchodní účely. V klášterech v Burgundsku vznikaly popisy ideální půdy vhodné k pěstování vinné révy. Vznikla zde rovněž metoda uskladnění vína ve sklepech – byl to jeden ze způsobů, jak ochránit víno před nájezdem barbarských kmenů. Dříve bylo víno uskladněno v horních patrech domů v blízkosti komínů, aby získalo kouřovou chuť.
V roce 1935 vznikl ve Francii apelační systém, který určoval výnos z jednoho hektaru, původ, minimální obsah alkoholu, použitou odrůdu, metodu pěstování a vinifikaci. Tento systém se používá dodnes.
Halloweenské dýňové lucerničky jsou sice doménou spíše anglosaských zemí, v posledních letech si ale našly cestu i do českých domácností.
Blíží se Halloween a s ním děsivě dobrá hostina, na kterou se nezapomíná! Proměňte letos klasické menu ve strašidelné, které pobaví, ale i zachutná.
Halloween je především americký svátek, ale zabydluje se i v Evropě. Máme pro vás zábavný způsob, jak si s dětmi užít Halloween tak trochu po česku.